Augustin Bubník: legenda českého i finského hokeje

Získej BONUSY za registraci ZDARMA!
	Hodnocení	Zdarma	Ke vkladu až
		350 Kč	3 000 Kč	ZÍSKEJ BONUS
		300 Kč	50 000 Kč	ZÍSKEJ BONUS
		300 Kč	6 000 Kč	ZÍSKEJ BONUS

18+ Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost.

Jeho hokejová kariéra začala výborně. Vyhrál pět ligových titulů, byl členem československého reprezentačního týmu, který v roce 1948 přivezl stříbrnou medaili z Olympijských her. O rok později dokonce pomohl porazit Kanadu a získat titul mistrů světa. Jenže pak ho zavřeli do lágru. Do reprezentace už se nevrátil, ale v hokeji přesto zanechal mimořádnou stopu. A to nejen v tom českém, Augustin Bubník se v šedesátých letech stal trenérem Finska. Dnes má místo v hokejových síních slávy obou zemí. V úterý 18. dubna Bubníkův výjimečný život skončil, bylo mu 88 let.

Foto: Pixabay

Už jako 17letý zářil ve slavném hokejovém klubu LTC Praha

Augustin Bubník se k hokeji dostal už v útlém věku. Syn řezníka a prodavačky v uzenářství přišel na svět 21. listopadu 1928 v Praze. Jako dítě začal bruslit v na kluzišti u Libeňského mostu. A to nebylo daleko od Štvanice, kde stál zimní stadion.

Byl velmi talentovaným útočníkem. V sedmnácti letech se propracoval do A-týmu LTC Praha, tehdejšího nejlepšího československého hokejového klubu. V poválečné éře Bubník pomohl svému týmu k zisku čtyř československých titulů. Pro domácí šampionát v roce 1947 se ještě do reprezentace nevešel, ale v dalším roce už oblékal i národní dres.

Pomohl vybojovat stříbrnou medaili na olympiádě ve Svatém Mořici

Bubník se s nároďákem vypravil na Olympijské hry do švýcarského Svatého Mořice, kde naši vybojovali sříbrné medaile. Československý tým se v devítičlenném turnaji umístil jen těsně za Kanadou. Naši vyhráli sedm zápasů a s Kanaďany sehráli bezbrankovou remízu. Od zlata je dělil pouze horší poměr vstřelených a obdržených branek.

Svou trefou přispěl k první porážce Kanady a zisku mistrovského titulu

O rok později se Augustin Bubník podílel na zisku titulů mistrů světa, který ČSR přivezla ze Stockholmu. Byla z toho velká sláva, naši hráči poprvé dokázali porazit Kanadu, na čemž měl střeleckou zásluhu i Bubník, který při výhře 3:2 vsítil druhou branku našeho celku. Po návratu do Prahy vítali zlaté hokejisty nejen fanoušci, ale také politická smetánka v čele s tehdejším předsedou vlády Antonínem Zápotockým.

Nejlepším střelcem československé ligy

Bubník v roce 1950 získal svůj pátý ligový titul, poprvé v barvách armádního klubu ATK Praha, kde plnil vojenskou službu. Přispěl 26 góly a tím si zajistil první místo ve střelecké tabulce ligy. Měla před ním ležet skvělá hokejová budoucnost, stejně jako před silným československým výběrem. Osud tomu ale chtěl jinak. Naši reprezentanti měli jet obhajovat mistrovský titul do Velké Británie, jejich výprava však byla na poslední chvíli zrušena.

Vykonstruovaný proces poslal hokejovou zlatou generaci do lágru

Třináctého března 1950 bylo jedenáct hráčů reprezentace zatčeno. Ve vykonstruovaném procesu byli odsouzeni k vězení za špionáž, velezradu a rozvracení lidově demokratického zřízení. Padaly různé tresty, Bubníkovi soudní rozsudek odebral svobodu na 14 let. Bubník si trest odpykával v uranovém lágru v Jáchymově. Podle vlastních slov ale nejhorší muka zažíval v Domečku na Hradčanech, kde strávil dva měsíce mezi zatčením a vojenským soudem. Mučili ho a týrali psychicky i fyzicky, nedostával pořádně najíst. Rychle ztratil třicet kilo tělesné váhy.

Po pěti letech osvobodila Bubníka a spol. Zápotockého milost

Po pěti letech ve vězení se Bubník mohl vrátit do normálního života. Spolu s ostatními odsouzenými hokejisty jej omilostnil - tehdy už prezident - Zápotocký. Bubníkovi bylo 27, stále mohl obnovit svou hokejovou kariéru. Dveře do reprezentace měl ale zavřené. Bubníkovu aktivní hráčskou kariéru definitivně ukončilo v roce 1962 těžké zranění páteře. Bubníkova bilance se zastavila na 176 prvoligových startech, v nichž nasázel 76 gólů.

Prvním českým koučem na lavičce zahraniční reprezentace

Bývalý skvělý technický hokejista ale hokej přesto neopustil, dal se na trenéřinu. Dokonce se v roce 1966 stal první Čechem, který vedl zahraniční reprezentační tým. Bubníka totiž závál vítr do Finska, kde výrazným způsobem pomohl k rozvoji tamního hokeje. Na Mistrovství světa 1967 dovedl Finsko k výhře nad Československem. Bubníkovo trenérské angažmá u finské reprezentace trvalo tři roky, během nichž Finy vedl v 69 zápasech.

Členem české i finské hokejové síně slávy

Bubník se v roce 1969 vrátil do rodné země, kde se dokonce chvíli živil jako řezník. Trénoval ještě v sedmdesátých a osmdesátých letech. Několikrát vedl TJ Zetor Brno, v letech 1974 až 1976 také juniorské reprezentace ČSSR. Působil i v Mladé Boleslavi, Slavii, Litvínově, Karviné, ale také ve Štýrském Hradci a krátce i u reprezentace Nizozemska (1981 - 1982). Svou trenérskou pouť završil ve Finsku, kde vedl Kuusamo a Oulu, které bylo jeho poslední štací (1989 - 1991).

Augustin Bubník byl v roce 2003 uveden do síně slávy finského hokeje. Obdobné pocty se dočkal i v Česku, a to při založení domácí síně slávy v roce 2008.

Gusta Bubník odešel ve věku 88 let

V pokročilém věku byl v roce 1998 zvolen za ODS do Poslanecké sněmovny, kde vydržel jedno volební období. Zaměřoval se na to, co mu bylo blízké - byl členem výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Legendě českého hokeje Augustinovi Bubníkovi bylo 88 let, když v úterý 18. dubna dopoledne podlehl dlouhému boji s nemocí.