Eddie Edward: nejslavnější britský skokan na lyžích

Získej BONUSY za registraci ZDARMA!
	Hodnocení	Zdarma	Ke vkladu až
		350 Kč	3 000 Kč	ZÍSKEJ BONUS
		300 Kč	50 000 Kč	ZÍSKEJ BONUS
		300 Kč	6 000 Kč	ZÍSKEJ BONUS

18+ Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost.

Další ročník slavného Turné čtyř můstků je v plném proudu. Skokani na lyžích absolvovali svůj první závod v Obersdorfu. V roce 1986 si na tomto turné odbyl svou premiéru i jediný britský skokan Eddie Edwards.

Foto: Pixabay

Jediný britský skokan na lyžích

Michael Edwards se narodil 5. prosince 1962. Ve sportu se proslavil pod jménem Eddie Edwards. Původně pracoval jako jako štukatér. Ve dvaceti letech byl Edwards snílkem, který si usmyslel, že jednou bude startovat na olympiádě. Snažil se neúspěšně na olympijské hry prorazit v judu, volejbalu a jezdectví. Když v roce 1984 neuspěl v nominaci na Zimní olympijské hry v Sarajevu ani ve sjezdovém lyžování, rozhodl se, že se prosadí ve sportu, který byl do té doby v Británii naprosto neznámý, a který jiný Brit neprovozoval. Tím sportem byly skoky na lyžích.

Kvůli svému snu se přestěhoval do Lake Placid, kde na tamním můstku trénoval a individuálně se připravoval na svůj velký debut. Veškeré vybavení měl půjčené, do skokanských bot nosil šest párů ponožek, protože mu byly velké. Jako reprezentant Velké Británie se na skokanském můstku poprvé představil na Turné čtyř můstků 1986 v Obersdorfu. Z 98 účastníků skončil poslední. V roce 1987 se zúčastnil také mistrovství světa v klasickém lyžování, kde vytvořil svůj osobní (a tehdy i národní) rekord 73,5 metru. Ani tento výkon ho v pořadí závodníků neposunul a opět tak skončil s velkým odstupem na posledním místě.

Miláčkem publika

Jelikož v té době mohla každá země nominovat na olympijské hry jednoho závodníka, mohl se Eddie zúčastnit následují olympiády v Calgary 1988. V obou závodech, na středním i na velkém můstku, skončil vždy poslední. Sportovní fanoušky zaujal svým nesportovním vzhledem. Kvůli dalekozrakosti nosil silné brýle a měl nadváhu. Vážil 82 kg, což bylo nejméně o 10 kg více než měli jeho soupeři. I přesto se stal se miláčkem publika. Čím horší na můstku byl, tím byl populárnější. Při závěrečném ceremoniálu ZOH 1984 šéf organizačního výboru Frank King ve svém projevu uvedl: "Na těchto hrách někteří sportovci získali zlato, jiní překonali rekordy a jeden muž létal jako orel." V tu chvíli 100 tisíc diváků na stadionu začalo skandovat: "Eddie, Eddie." Skokanský můstek pro něj byl odrazovým můstkem do nového života. Sponzoři se o "Orla", jak se Eddiemu v průběhu jeho kariéry začalo předvít, rázem přetahovali. Propagoval lyže, auta i televizory, objížděl talk show.

Po olympiádě se také dočkal úspěchu v soukromém životě. Seznámil se s budoucí manželkou a stal se otcem dvou dcer. Také vydal knihu o sobě a jeho písnička "Leť, Eddie, leť" se dostala do první padesátky britské hitparády. Později ji pod názvem "Mun nimeni on Eetu" nazpíval ve finštině, přestože vůbec neuměl finsky.

Konec Létajícího Orla

Při závodě v Innsbrucku v roce 1989 upadl a zlomil si klíční kost. To byl jeho poslední velký závod. Několik funkcionářů z MOV označilo Eddieho vystoupení na olympiádě v Calgary za "výsměch sportu" a velkou měrou se přičinilo o změnu kvalifikačních kritérií. Přes všechny pokusy už se Eddie Edwards na žádnou ze tří následujících olympiád nekvalifikoval.

V roce 1992 musel vyhlásit bankrot, jelikož se mu nepovedlo několik obchodních spekulací a kvůli špatným věřitelům přišel o tři čtvrtě milionu liber.Načež znovu překvapil. Vystudoval práva a začal pracovat v advokacii. Při otevření nového můstku v Oberstdorfu pozvali Eddieho na slavnostní zahájení provozu. Skočil tehdy 18 metrů.

Momentálně režisér a herec Dexter Flatcher natáčí film Orel Eddie, který by měl mít v českých kinech premiéru 14. dubna 2016.