Historie Mistrovství světa ve fotbale (7.) – MS 1954

Žádné Mistrovství světa ve fotbale nezapakovalo takovou střeleckou podívanou, jakou přinesl šampionát v roce 1954. Útočné kousky nejlepších reprezentací navíc mohli kromě fanoušků na stadionech poprvé obdivovat televizní diváci. Švýcarský turnaj nabídl mnoho nezapomenutelných momentů.

První MS v televizi – Povedená kvalifikace ČSR
Zvláštní herní formát – Československé zklamání
Famózní útok Maďarů – Bitva o Bern
Gólový rekord – Bratři Walterové
Finále MS 1954 – Bernský zázrak
Puskásův ofsajd – Pět gólů na zápas

<< předchozí díl – následující díl >>

Foto: ČTK/ZUMA/Keystone Pictures USA

Sověti se prvního televizí vysílaného MS nezúčastnili, Španěly vyřadil prohraný los

O dějišti mistrovství světa v roce 1954 bylo rozhodnuto nezvykle brzy. Verdikt totiž padl už v červenci 1946 na jednání v Lucemburku; shodně s oznámením o brazilském pořadatelství předchozího šampionátu. Švýcarsko tak mělo osm let na přípravu fotbalového svátku. MS 1954 vešlo do historie jako první světový šampionát odvysílaný v televizi.

Nezasáhli do něj Sověti, především kvůli tristnímu výkonu na olympijských hrách v Helsinkách, kde fotbalisté SSSR vypadli už v prvním kole s Jugoslávií. Do Švýcarska se překvapivě neprobojovaly ani Švédsko se Španělskem, třetí a čtvrtý tým předchozího mistrovství.

Španělé vypadli na úkor Turecka. Pouze tyto dva týmy totiž startovaly v jedné kvalifikační skupině. Španělsko doma vyhrálo 4:1, jenže Turci zase zvítězili 1:0 v Istanbulu. Tehdy ještě neplatilo pravidlo o skóre, a tak obě reprezentace svedly třetí, rozhodující duel.

Ten ale v Římě skončil 2:2 i po prodloužení a o účastníkovi MS rozhodl los, v němž byli šťastnější Turci. Ti se tak poprvé podívali na závěrečný turnaj. Spolu s nimi prožili premiérovou účast také Skoti a Jihokorejci. A poprvé od roku 1934 se na šampionát vrátilo Rakousko.

Čechoslováci a Západní Němci prošli kvalifikací, argentinský bojkot pokračoval

Do Švýcarska se kvalifikovalo i Československo, navíc velmi přesvědčivě, když ve skupině s Bulharskem a Rumunskem zaznamenalo tři výhry. Závěrečná bezgólová remíza s Bulhary už byla bezvýznamná, naši reprezentanti měli dávno zajištěnou účast na mistrovství světa.

Na rozdíl od předchozího MS už mělo povolenou účast i Západní Německo, které rovněž uspělo v kvalifikaci. Zato Východní Německo se ani nezapojilo do kvalifikačního procesu, po povstání v roce 1953 totiž zrušilo všechna mezinárodní fotbalová utkání. Švýcarský turnaj se netýkal ani Argentiny, která bojkotovala třetí Mundial v řadě.

Komplikovaný systém závěrečného turnaje přinesl los i play-off

Mistrovství světa 1954 použilo pro závěrečný turnaj unikátní, značně komplikovaný formát. Týmy byly rozděleny do čtyř skupin po čtyřech účastnících. V každé z nich byla dvě nasazená a dvě nenasazená mužstva. Na rozdíl od systému „každý s každým“ ale všechny týmy sehrály ve skupinách pouze dva zápasy – vždy šlo o měření nenasazeného s nasazeným.

Další zajímavostí bylo, že v případě remízy se i utkání ve skupině prodlužovala. Remízou mohl zápas skončit pouze v případě, že se nerozhodlo ani po dalších 30 minutách. Stejně jako v Brazílii platilo, že vítězství znamená zisk dvou bodů, remíza jednoho.

Dva nejlepší týmy z každé skupiny postoupily do čtvrtfinále. V případě shodného počtu bodů dvou nejlepších týmů měl vítěze skupiny určit los. Pokud ovšem získaly stejně bodů týmy na druhém a třetím místě, následovalo play-off, které určilo postupujícího.

Výsledkem tohoto systému bylo, že ve dvou skupinách musel přijít na řadu los a ve zbylých dvou došlo na play-off zápasy. V obou těchto utkáních zvítězily nenasazené týmy; stejně jako tomu bylo v původních utkáních ve skupině. Švýcaři vyřadili Itálii a Západní Němci poslali domů Turecko.

Našim reprezentantům šampionát nevyšel, nevstřelili jedinou branku

Čechoslovákům se MS 1954 vůbec nepodařilo. Naši reprezentanti bohužel ve Švýcarsku ani jednou nerozvlnili soupeřovu síť. Nejprve prohráli 0:2 s obhájci titulu z Uruguaye – po brankách Mígueze v 72. a Schiaffina v 82. minutě. Ve druhém zápase naši dostali dokonce pověstného „bůra“ od Rakušanů, když Erich Probst už v první půli dovršil hat-trick.

Los mohl v krajním případě rozhodnout i o celkovém šampionovi

Ani pro vyřazovací část neplatil tradiční formát. Místo toho, aby vítězové skupiny hráli ve čtvrtfinále proti druhým mužstvům, byl pavouk rozdělen tak, aby se první týmy střetly mezi sebou a vyprodukovaly jednoho finalistu. Z druhých týmů ve skupinách vzešel po play-off druhý finalista.

Na řadu navíc stále mohl přijít los. Pokud utkání vyřazovacích soubojů zůstalo nerozhodně i po 120. minutě, byl osud o postupujícím svěřen náhodě. Pouze finálový zápas měl výjimku a v případě remízy po 120 minutách by se souboj opakoval. Avšak pokud by ani dalších 120 minut nepřineslo rozuzlení, pak by i světového šampiona určil los!

Maďarská ofenzivní smršť pod taktovkou Ference Puskáse

Turnaj proslavila zejména úžasná maďarská ofenzivní smršť. Maďaři přijeli na šampionát jako vítězové olympijského turnaje v Helsinkách 1952. Ve svém středu měli v té době pravděpodobně nejlepšího fotbalistu planety, „Cválajícího majora“ Ference Puskáse.

V prvním zápase si Maďaři zastříleli proti outsiderům z Jižní Koreje, kterým nasázeli devět gólů. Druhý zápas skupiny Maďarsko sehrálo proti Západním Němcům, jejichž trenér Herberger zariskoval a nasadil náhradníky. Maďaři i díky čtyřem gólům Sándora Kocsise vyhráli 8:3, jenže přišli o Puskáse. Toho zranil německý obránce Liebrich, který maďarskou hvězdu vyřadil z příštích dvou zápasů.

Bitva o Bern: Maďaři se prali s Brazilci

Maďaři ovšem i bez Puskáse ve čtvrtfinále porazili Brazílii 4:2. Byl to jeden z nejtvrdších zápasů fotbalové historie, vysloužil si přízvisko Bitva o Bern. Anglický rozhodčí Arthur Ellis během utkání vyloučil tři hráče – dva Brazilce a jednoho Maďara. Ellis dohromady nařídil celkem 42 přímých kopů a dvě penalty.

Brutální souboj neskončil ani závěrečným hvizdem, šarvátky na hřišti pokračovaly. Na hrací plochu dokonce vniknuli fanoušci a připojili se k pranici. Mezi fotbalisty se bitka neuklidnila ani v zázemí, vřelo to ještě v koridoru mezi oběma šatnami. FIFA přesto neudělila žádný disciplinární trest a nechala obě národní fotbalové asociace, aby se vypořádaly se svými svěřenci po svém.

Uruguay v semifinále skvěle dotáhla, přesto padla v prodloužení

Stejně jako Maďarsko si také Uruguay zajistila místo v semifinále výsledkem 4:2, odnesla to Anglie. Do semifinále tak proti sobě nastoupili Maďaři a držitelé titulu z Uruguaye. Jasným favoritem byl bezpochyby evropský výběr.

Utkání začalo podle očekávání. Maďaři vstoupili do zápasu lépe a vedli 2:0. Uruguayci ale v historii MS už několikrát prokázali, že umí udeřit v závěru. A potvrdili to i v semifinále ve Švýcarsku. Hohberg brankami v 75. a 86. minutě poslal zápas do prodloužení. Přesto to nakonec Uruguayi nestačilo. O maďarském postupu do finále rozhodl dvěma trefami Kocsis.

Rekordních 12 gólů v zápase Švýcarska proti Rakousku

Švýcarský šampionát byl nebývale bohatý na góly – a to nejen zásluhou Maďarů. Ve druhé části pavouka vyřazovacích bojů na sebe ve čtvrtfinále narazili Rakušané se Švýcary. Došlo na největší přestřelku v dějinách mistrovství světa, pětatřicet tisíc diváků v Lausanne vidělo hned 12 branek.

Domácí tým měl skvělý nástup a po sobě jdoucí trefy v 16., 17. a 19. minutě rázem získaly Švýcarům náskok 3:0. Jenže Rakušané svého soupeře o chvíli později napodobili a zásahy v 25., 26. a 27. minutě dotáhli na 3:3. K tomu pak přidali ještě další dva góly ve 32. a 34. minutě.

Poločasový účet ještě uzavřel o pět minut později Švýcar Ballaman a strany se měnily za rakouského vedení 5:4. Ve druhém dějství Rakousko znovu vstřelilo o jeden gól víc než soupeř a po bláznivé kanonádě zvítězilo 7:5.

Já na bráchu, brácha na mě. Walterové táhli Západní Německo

Oproti tomu čtvrtfinálový zápas v Ženevě takové střelecké hody nenabídl. Západní Němci porazili Jugoslávii 2:0. Následující pikantní semifinále Západního Německa proti Rakousku režírovali bratři Walterové z Kaiserslauternu.

Kapitán Fritz proměnil dvě penalty a Ottmar přidal dva góly. Především jejich zásluhou tak Němci svým sousedům uštědřili debakl 6:1 a mohli se těšit na finále, v němž je čekala odveta proti Maďarsku.

Před finále ale ještě samozřejmě přišel na řadu zápas o třetí místo. Rakousko v něm přehrálo Uruguay 3:1 a zakončilo svůj první šampionát po Anschlussu velmi pěkným výsledkem. To hlavní se ale mělo odehrát o den později, konkrétně 4. července 1954...

Maďaři kráčeli za titulem, Němcům se hodilo „počasí Fritze Waltera“

Maďaři vstupovali do finále jako obrovští favoriti, a to nejen proto, že Západní Němce už na turnaji porazili ve skupině (8:3!). Zlatý maďarský tým držel sérii 31 zápasů bez porážky. Očekávalo se, že přes šedesát tisíc diváků v Bernu znovu uvidí ofenzivní koncert olympijských šampionů.

Německému týmu ale hrálo do karet, že ve finálový den pršelo. Fritz Walter byl totiž známý tím, že raději hraje za deště. Utkání za horka jej vyčerpávala kvůli záchvatu malárie, kterým si prošel během válečného období. V Německu je proto deštivé počasí známé jako „Fritz-Walter-Wetter“.

Puskás se po zranění vrátil a ve finále skóroval už po šesti minutách

Maďaři už však mohli ve finále počítat s Puskásem, který se po zranění vrátil do sestavy. A přestože legendární útočník nebyl úplně fit, už po šesti minutách vstřelil úvodní gól zápasu. Zoltán Czibor navíc o dvě minuty později zvýšil na 2:0 a zdálo se, že finálové utkání dopadne podle předpokladů. Jenže Němci se nevzdali, už v 10. minutě snížil Max Morlock a v 19. minutě bylo vyrovnáno, když se prosadil Helmut Rahn.

Úžasný obrat Západních Němců, zrodil se Bernský zázrak

Maďarsko ve druhé půli neproměnilo několik šancí, místo toho ho šest minut před koncem přesnou střelou z dálky šokoval Rahn. Západní Němci dokonali famózní obrat, přesto však ještě nemuselo být rozhodnuto.

Dvě minuty před koncem totiž skóroval Puskás. Zatímco rozhodčí Ling ukázal směrem ke středovému kruhu, pomezní Griffiths signalizoval ofsajd. Po minutové debatě nakonec Ling změnil svůj verdikt a Západní Němci skutečně zařídili jedno z největších překvapení v dějinách mistrovství světa. V Německu je toto finále označováno termínem „Bernský zázrak“.

Kontroverzní ofsajd Ference Puskáse

S finálovým zápasem se však pojí několik kontroverzí. Německému vyrovnávacímu gólu údajně předcházel faul na brankáře, německý historik Guido Knopp také o půl století později uvedl, že němečtí hráči o poločase dostali injekce s vitamínem C.

Největší debaty ovšem vyvolává Puskásova neuznaná branka ze závěru zápasu. Utkání na MS 1954 byla sice premiérově vysílána v televizi, ale kamery nebyly v dobré pozici, aby posoudily ofsajdovou situaci. Někteří očití svědci včetně západoněmeckého náhradníka Alfreda Pfaffa ale potvrdili, že se pomezní rozhodčí spletl.

Maďarům nestačilo ani 27 gólů a nejlepší střelec šampionátu Kocsis

I přes tyto rozpory však Západní Němci bezpochyby předvedli heroický výkon, díky němuž se poprvé zlatým písmem zapsali do dějin Mistrovství světa ve fotbale. Maďarsko naopak nezískalo titul ani přes nevídanou útočnou sílu.

Maďaři na turnaji vstřelili rekordních 27 branek, průměrně dali 5,4 gólu. Sándor Kocsis byl s jedenácti zásahy přesvědčivě nejlepším střelcem turnaje – vsítil o pět gólů víc než další nejlepší kanonýři.

Celkově na MS 1954 padlo 140 branek ve 26 zápasech, šampionát tedy průměrně nabídl více než pět gólů na zápas (5,38). Takové číslo žádné mistrovství světa dosud nepřekonalo.

Už o čtyři roky později ale FIFA World Cup začal psát reprezentační příběh dost možná nejlepšího fotbalisty všech dob...

MS 1954 ve fotbale – souhrn tabulek, výsledky zápasů