Jste proti zdanění výher? Podepište petici!

V první polovině července prošel prvním čtením návrh zákona, který mj. výrazně omezuje a poškozuje sázkaře i pokerové hráče. Podepište petici proti zdanění výher nad 100 000 Kč!

Foto: Pixabay

Nová Asociace hráčů pokeru a kurzových sázek může zdanění zabránit

Možná víte, že už přes 2 roky funguje Asociace pokerových hráčů, která má za cíl zastupovat zájmy a potřeby pokerových hráčů u nás. To se jí velmi daří – díky vzniklé petici, kterou podepsalo spoustu lidí a následnému jednání se samotnými politiky i zástupci Ministerstva financí dojde velmi pravděpodobně ke zrušení paragrafu 59 hazardního zákona, který hráče karetní hry poker velmi omezoval.

Vláda ale mezitím vymyslela další návrh zákona, který by kromě pokerových hráčů začal omezovat i sázkaře, kterých je u nás přeci jen o dost více – jedná se o zdanění výher nad 100 000 Kč. Aby k tomuto nesmyslnému návrhu nedošlo a nevstoupil v platnost, transformovala se Asociace pokerových hráčů na Asociaci hráčů pokeru a kurzových sázek a bude se snažit s tímto problémem něco udělat.

Základní cíle Asociace jsou jasné:

• Zastupování zájmů hráčů
• Komunikace s orgány veřejné správy při přípravě nových právních předpisů
• Vzdělávání hráčů a informování o zodpovědném hraní

Proč je navrhované zdanění výher nad 100 000 Kč problematické?

Ve středu 10. července 2019 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, který také bývá označován jako sazbový balíček - více informací zde.

Balíček mj. obashuje změny ohledně zdanění hazardních her – to je nyní provozováno pomocí sektorové daně. Tuto daň odvádí provozovatelé z peněz, které vyberou od hráčů. Samotní hráči tak vlastně už nyní nepřímo platí daň z účasti na hazardní hře. Tato daň by se měla zvýšit:

• z 23 % na 25 % u kurzových sázek, tombol a totalizátorových her
• na 30 % u loterií, bing a živých her, pod které spadá i poker

Až po ukončení připomínkového řízení však bylo do návrhu přidáno ještě zdanění výher hráčům v případě, že výhra přesahuje 100 000 Kč. Mělo by se jednat o 15% srážkovou daň, což v praxi znamená, že provozovatel by hráči vyplatil již zdaněnou výhru a odvedl za něj daň státu. Tento návrh je však značně nedomyšlený, a pokud by prošel, způsobil by spoustu paradoxních a často nespravedlivých situací. K této situaci by vůbec nemuselo dojít, pokud by se k návrhu mohli předem vyjádřit provozovatelé hazardu a zástupci hráčů, jako je Asociace hráčů pokeru a kurzových sázek.

• Daň z příjmu budou platit i hráči, kteří ve skutečnosti žádný příjem nemají

Daň se podle Ministerstva financí bude počítat jen z čisté výhry, i když to přímo z textu návrhu jasné není. To ale stále povede k situaci, kdy daň z příjmu bude platit i hráč, který je ve skutečnosti ve ztrátě, což je nespravedlivé. Pokud během roku postupně v prosázím 200 000 Kč a na konci roku díky jedné sázce vyhraji 150 000 Kč, budu platit daň z příjmu, i když jsem za celý rok 50 000 Kč ve ztrátě. Tato situace velmi často nastane jak u sázkařů, tak u hráčů pokeru, protože pro obě hry je časté, že hráči mají dlouhé série menších proher, následované nějakou vyšší výhrou.

• Narušení strategie v pokerových turnajích

V pokerových turnajích bude docházet k vyloženě absurdní situaci, ve které se hráčům vyplatí skončit v turnaji na horší pozici. Pokud bude výhra za páté místo v turnaji činit 95 000 Kč a za čtvrté místo bude 100 000 Kč, vyplatí se hráči skončit pátý, protože čtvrté místo po zdanění získá jen 85 000 Kč. Taková situace bude tedy hráče motivovat k úmyslné prohře všech svých žetonů, což jde naprosto proti duchu hry a zcela to zničí celou strategickou stránku dané situace.

Čeští hráči se navíc v turnajích budou potkávat s hráči ze zahraničí, kterých se v některých případech podobné zdanění týkat nebude, protože se uplatní dohody o dvojím zdanění. To bude dávat značnou herní výhodu hráčům ze zemí, kde se daň z výher neplatí a kteří tedy nebudou muset uzpůsobovat svoji strategii. Čeští hráči by tak byli opět znevýhodněni oproti svým zahraničním soupeřům, podobně jako tomu je v případě nechvalně známého §59 (více v článku Ministerstvo financí chce zrušit §59 - dobrá zpráva pro český poker).

• Složitá administrativa

Ministerstvo financí při přípravách hazardního zákona provedlo v roce 2015 analýzu, která nedoporučila zdanění výher hráčů s tím, že by taková daň byla velmi špatně spravovatelná, na její zajištění by byly vysoké náklady a přinesla by malé výnosy. To byl ostatně jeden z argumentů pro navýšení hazardní daně, která se nyní opět navyšuje. Administrativa by se nyní měla snížit tím, že se daň bude vybírat srážkou a jen u výher nad 100 000 Kč. Jenže tento postup je možný pouze u českých provozovatelů, ale ne u zahraničních provozovatelů s českou licencí, protože ti nespadají pod českou daňovou správu a nemohou tedy danit srážkou. Stejně tak srážková daň neřeší situace, kdy hráč vyhraje v zahraničí, například při účasti na pokerovém turnaji v jiném státě, nebo pokud si vsadí na sport během dovolené.

V praxi to bude znamenat, že hráči si budou muset vést daňovou evidenci a při její tvorbě rozlišovat sázky, které učinili u českého provozovatele od sázek u zahraničního provozovatele. Sázky učiněné u českého provozovatele nebude možné odečíst od základu daně a výhry se nebudou do daňového přiznání uvádět, naopak u zahraničního provozovatele si hráč bude počítat všechny vklady a výhry. Pokud jeho zisk přesáhne 100 000 Kč, bude muset podat daňové přiznání. Pro hráče přitom nemusí být jasné, kde má vlastně sídlo provozovatel, u kterého si vsadil. Například společnost PokerStars.cz má českou licenci, ale jedná se o zahraničního provozovatele. Celý tento systém tedy rozhodně není administrativně jednoduchý ani ze strany hráčů, ani ze strany státu, který bude muset kontrolovat, zda hráč správně určil, kde sídlí provozovatel, u kterého si vsadil a rozlišil, která sázka a případně i výhra do daňového přiznání patří a která ne.

Výše zmíněná analýza je ke stažení zde: Danění hráčů se týká část H na straně 63 a rozhodně doporučujeme si ji celou přečíst. Varianta danit výhry hráčům je v textu označována jako varianta číslo 2 a analýza mimo jiné uvádí, že tato varianta je nevhodná, protože by “nebylo možno aplikovat klasický daňový princip založený na zdaňování rozdílu mezi náklady (sázkami) a výnosy (výhrami), a to z toho důvodu, že náklady výherců nejsou známy, nebylo by možno uplatnit (započítat) ztráty (sázky) z her vůči základu pro výpočet daně v období, kdy došlo k vytvoření zisku (výhry), čímž by bylo zabráněno snížení daňové povinnosti právě o tyto náklady.”

Analýza dále uvádí například toto:

“Pro některé druhy her je srážková daň zcela nevhodná, a to zejména z hlediska obtížné definice základu daně (v rámci jednoho vkladu je realizována řada sázek s tím, že pouze některé z těchto sázek mohou přinést výhru – typicky interaktivní videoloterní terminály, výherní hrací přístroje, elektromechanické rulety). V těchto případech by zřejmě nebylo možné zdanit jen vyplacenou částku na konci hry, ale bylo by možné zohlednit vložené (prohrané) prostředky a zdaňovat tedy pouze skutečnou výhru (rozdíl mezi vloženými a vyhranými prostředky). U některých druhů her by tak v případě nezohlednění vkladů hrozilo i riziko nežádoucího protiústavního rdousícího efektu. U dominantní skupiny hazardních her je problematické definovat pojem „výhra“ (typicky u všech technických zařízení, sázkových her v kasinu, kursových sázek realizovaných prostřednictvím sítě internet), kde dochází po vložení částky (kreditu) k realizaci několika herních cyklů, u nichž je možné průběžně realizovat další sázky a vybírat výhry, přičemž k „výhře“ po skončení celého herního cyklu v celkovém součtu nemusí dojít. Velmi komplikovaná by byla i aplikace srážkové daně u nepeněžních výher. V mezinárodním srovnání zemí Evropské unie tento způsob srážkového zdanění plošně pro všechny hazardní hry neaplikuje žádná z nich.”

Zhodnocení jednotlivých variant pak o srážkové dani mluví jako o nerealizovatelné:

“Varianta 2 je s ohledem na svoji konstrukci téměř nerealizovatelná a nelze tedy očekávat pozitivní dopad na příjmy veřejných rozpočtů.”

• Přesun hráčů všech hazardních her k nelegálním online provozovatelům

Stát sice deklaruje, že znemožňuje hru u nelegálních online provozovatelů. To ale v online prostředí nebude nikdy úplně 100%. Aktuálně je legální online hazardní trh stabilizovaný a hráči nevidí žádné zásadní důvody hrát u nelegálních provozovatelů. Pokud by ale stát chtěl hráčům danit výhry 15 %, hráči budou mít velkou motivaci hledat nabídku nelegálních online provozovatelů, kde tuto daň platit nebudou a současně využijí i další výhody nelegální nabídky. Hráčům za hru u nelegálního provozovatele nehrozí žádný postih, a určitě ji budou vyhledávat.

Závěr

Pokud by hráči u českých provozovatelů odváděli ještě 15 % z výher, tak budou častěji prohrávat, než dříve. Ke klasickým prohrám proti provozovateli se přidají ještě prohry 15 % proti státu, v případě, že proti provozovateli vyhrají. Toto bude mít velmi negativní efekt na jejich vnímání rizika a bude je to motivovat k riskantnější hře, což je z adiktologického hlediska velmi špatně. Hráči budou vyhledávat nelegální provozovatele nebo další způsoby, jak se této 15% srážkové dani vyhnout. Jakákoliv srážková daň nám tedy přijde jako nesmyslná a kontraproduktivní jak z hlediska ochrany hráčů, tak z hlediska výběru daní.

Co se týká daně z příjmu, tak pro naprostou většinu hráčů není z dlouhodobého hlediska hraní hazardních her příjem ale forma zábavy. Krátkodobě mohou vyhrát, ale dlouhodobě je většina ve ztrátě. Tedy ani aplikace daně z příjmu nedává pro naprostou většinu hráčů žádný smysl a povede jen k poklesu a poškození legálního trhu a následně sníženému výběru daní od legálních provozovatelů.

Hazardní hry jsou již zdaněny speciální sektorovou daní ve výši 23 – 35 %, kterou platí hazardní firmy z toho, co vyberou od hráčů hazardních her, přeneseně tuto daň tedy platí samotní hráči. Jakékoliv zdanění výher by bylo jen další zvýšení daňového zatížení pro všechny hráče a absolutně nesmyslný a nesystémový krok.

Asociace hráčů pokeru a kurzových sázek, z. s.