Stephen Hendry: Snookerové zázračné dítě

V devadesátých letech byl nepřemožitelný. Během své kariéry vyhrál nespočet turnajů, sedmkrát se stal světovým šampionem. Stephen Hendry osm let nepřetržitě vedl žebříček světového snookeru. Skotská legenda patří mezi největší osobnosti, které kulečníkový sport poznal. Za svůj přínos snookeru byl Hendry oceněn členstvím v Řádu britského impéria. Více než čtvrt století byl "The Maestro" hráčem, který patřil mezi elitní sportovce Spojeného království.

Foto: Pixabay

Nejmladší, nejmladší a zase nejmladší

Jak už to u sportovních génií bývá, také Stephen Hendry ve svém odvětví exceloval už jako dítě. Přesto se rodák ze skotského South Queensferry s touto kulečníkovou hrou neseznámil až tak brzy, jak bychom možná očekávali. Poprvé jej začal hrát v roce 1981, když mu bylo dvanáct let. Tehdy mu totiž táta Gordon koupil k Vánocům snookerový stůl dětských rozměrů. Tím svého syna nasměroval k mimořádně úspěšné sportovní kariéře, za kterou později Hendryho vyznamenala i britská královna.

Dva roky po rozbalení nejdůležitějšího vánočního dárku už Stephen přehrával soupeře na soutěžní úrovni. Ve čtrnácti letech vyhrál skotský šampionát do 16 let, o rok později už zvítězil ve Scottish Amateur Championship. Zároveň se jako nejmladší hráč zúčastnil World Amateur Championship. Hendry překonával i další rekordy.

Po obhajobě titulu na amatérském mistrovství se v šestnácti letech stal profesionálem. Hádáte správně, Hendry byl vůbec nejmladším profi hráčem v historii snookeru. V překonávání statistik benjamínků směle pokračoval. Jako nejmladší hráč se kvalifikoval pro Mistrovství světa ve snookeru. O tento rekord jej však v roce 2012 připravil Luca Brecel. Ještě před tím zvládl během své první profesionální sezony triumfovat ve Scottish Professional Championship.

Skotskou sportovní osobností roku

Ve své druhé ostré sezoně už Hendry rostl ve světovou hvězdu. Na MS už to dotáhl do čtvrtfinále, kde podlehl 12-13 obhájci titulu Joe Johnsonovi. Kromě toho spolu s Mikem Hallettem vyhráli Světový šampionát dvojic. Hendry poté obhájil tituly jak ve Skotském profesionálním šampionátu, tak na MS dvojic. Ročník 1987/88 přinesl jeho první dvě vítězství v bodovaných turnajích světového okruhu - na Grand Prix a British Open. Na konci sezony už byl čtvrtým hráčem světového žebříčku. Hendry byl stále ještě teenagerem, ale už byl v hlasování BBC zvolili Skotským sportovcem roku.

Hendryho nástup na světový trůn

Další ročník sice Hendry nepřidal žádný triumf v bodovaném turnaji, ale o rok později už začalo období jeho naprosté dominance. Od sezony 1989/90 začal kralovat. Vyhrál UK Championship, Dubai Classic, Asian Open, Scottish Masters, Wembley Masters. A především se poprvé stal Mistrem světa, když ve finále porazil Jimmyho Whitea v poměru 18-12. Stephen Hendry v jednadvaceti letech vystoupal na vrchol snookerového žebříčku... a pak jej dlouhých osm let neopustil.

V další sezoně totiž vyhrál rekordních pět bodovaných turnajů, včetně Masters, kde ve finále předvedl úchvatný comeback. S Mikem Hallettem prohrával už 0-7, a následně také 2-8, jenže Stephen Hendry všem znovu ukázal, že je rozeným šampionem. Sérií sedmi vítězných framů utkání otočil a Halletta porazil 9-8. I taková hvězda si ale občas vybrala slabší chvíle. Přes fantastickou sezonu se mu nepodařilo to nejdůležitější - obhájit titul světového šampiona. Poroučel se už ve čtvrtfinále.

Jenže Hendry se na mistrovský trůn vrátil už v příštím roce. Neobešlo se to bez dalšího parádního spektáklu, který Stephen přichystal divákům ve finálovém duelu s Whitem. Hendry sice ztrácel 8-14, jenže pak přišla jeho úžasná smršť deseti vyhraných framů a White mohl jen přihlížet nezastavitelnému soupeři, který završil vítěznou partii v poměru 28-14.

Hendry si rezervoval zlatý stupínek

Mistrovství světa pak vidělo stejný scénář i v následujících čtyřech letech. Na rozdíl od prvního pokusu totiž Hendry v roce 1993 dokázal svůj triumf z World Championship obhájit. Znovu to ve finále odnesl White, který se před Hendrym musel sklonit po parádním souboji, který musel rozsoudit až poslední, pětatřicátý frame. Hendry vyrostl v opravdovou sportovní osobnost, která na ostrovech překročila hranice snookerových mantinelů. Skotského hráče o rok později britská královna vyznamenala titulem MBE (Member of the Most Excellent Order of the British Empire).

Hendry už jako člen Řádu britského impéria nadále dominoval snookerové scéně. Přidával řadu titulů a každoročně vyhrával Mistrovství světa. Podařilo se mu to v příštích třech ročnících a v roce 1996 tak zkompletoval svou nepřerušenou pětiletku na nejvyšším stupínku. Až v roce 1997 jej z trůnu sesadil Ken Doherty, který Hendryho zastavil ve finále. Skotská hvězda ovšem stále sbírala řadu poct. Podruhé byl vyhlášen BBC Scottish Sports Personality of the Year. V témže roce rovněž svedl památný duel s Ronnie O'Sullivanem ve finále Liverpool Victoria charity challenge. Oba hráči u stolu excelovali a za stavu 8-8 přišel na řadu rozhodující frame. Hendry jej pro sebe získal s grácií sobě vlastní: dosáhl perfektního náběhu 147.

Po poklesu formy se vrátil jako pravý šampion

Na konci devadesátých let se zdálo, že Hendryho vrcholná forma je pryč a jeho nejslavnější období za snookerovými stoly už je minulostí. Přesto byl Hendry stále největší hvězdou. Jenže ve finále 1998 Masters nedokázal získat poslední desátý frame v sobouji s kamarádem Markem Williamsem, proti němuž nakonec ztratil vedení 9-6. Tento zápas je mnohými odborníky dodnes považován za jeden z nejlepších snookerových duelů historie.

Hendry také poprvé od roku 1990 přišel o pozici světové jedničky, po dlouhých osmi letech. Následující sezona pro něj začala naprosto katastrofálně. V prvním kole UK Championship jej deklasoval nenasazený Marcus Campbell, který slavnou hvězdu vyprovodil výsledkem 9-0.

Jenže Hendrymu patřily poslední dva turnaje ročníku. Nejprve vyhrál Scottish Open a poté se posedmé v kariéře stal světovým šampionem. Na cestě za svým posledním mistrovským titulem musel v semifinále vyřadit O'Sullivana a ve finále Williamse.

Ještě jednou světovou jedničkou

Stephen Hendry měl za sebou téměř patnáct let na profesionálním snookerovém okruhu. Přesto u stolů vydržel ještě celou další dekádu. Na úžasný finiš v předchozí sezoně Hendry navázal skvělým vstupem do ročníku 1999/00, v němž vyhrál první dva ze tří bodovaných turnajů. Ale na Mistrovství světa jeho obhajoba skončila velice rychle, když jej hned v prvním kole eliminoval Stuart Bingham.

Další rok byl na Hendryho poměry slabý, ale přesto byl nakonec jediný frame od zisku dalšího mistrovského titulu. Ve finále však nakonec po výsledku 17-18 musel pogratulovat Peteru Ebdonovi. Hendryho slavná éra už byla minulostí, "The Maestro" začínal patřit do vysloužilé generace. Přesto se v sezoně 2005/06 ještě jednou vrátil do čela světového žebříčku, k čemuž mu výrazně pomohla absence Ronnieho O'Sullivana na Malta Cupu.

I přes přibývající léta se Hendry stále držel mezi elitou. A i když jeho výsledky v ročníku 2007/08 za moc nestály, na Mistrovství světa se zase dokázal vytáhnout. V devětatřiceti letech se stal nejstarším semifinalistou od roku 1992.

Jako veterán stále fascinoval diváky Mistrovství světa

Napřesrok se Hendry vrátil do dějiště MS, ikonického Crucible Theatre, kde vyhrál svůj tisící frame v kariéře. Tuto metu přitom dosáhl s pro sebe typickou noblesou. Pro jubilejní vítězný frame si došel skvělým náběhem 140.

Hendry potvrzoval, že ještě úplně nepatří do starého železa. Na Shauna Murphyho už sice nestačil, ale ve vzájemném utkání se čtyřicetiletá legenda vytáhla perfektním breakem 147. Ani to ale nezabránilo Hendryho propadu na desáté místo ve světovém žebříčku, v němž po dvaceti letech poprvé opustil nejlepší osmičku.

V roce 2012 se Stephen Hendry zúčastnil svého 27. Mistrovství světa. A hned v prvním dni turnaje opět předvedl divákům v Crucible Theatre talent, kterým fascinoval příznivce kulečníkového sportu více než pětadvacet let. V utkání se Stuartem Binghamem totiž zahrál svou třetí 147 ve věhlasném divadle. Hendry posléze prošel až do čtvrtfinále, kde však po výsledku 2-13 skončil na tágu Stephena Maguira.

Bezprostředně po utkání Hendry oznámil konec své profesionální kariéry. Během tohoto prohlášení vyjádřil zklamání nad poklesem kvality jeho hry v posledních letech. Zároveň přiznal, že toto rozhodnutí učinil již o tři měsíce dříve.

The King of Crucible

Stephen Hendry je mnohými velikány považován za nejlepšího snookerového hráče historie, zatímco jiní jej řadí až za Ronnieho O'Sullivana. Buď jak buď, Hendry je neoddiskutovatelnou ikonou kulečníkového sportu. Stále drží mnoho rekordů a do historie britského sportu se zapsal zlatým písmem. Jeho kariéru nejlépe vystihují přezdívky, které si vysloužil od fanoušků i novinářů: "The King of Crucible", "The Golden Boy", "The Maestro", "The Wonder Bairn" či "The Great One".