Historie Mistrovství světa ve fotbale (20.) – MS 2006

Čeští fanoušci se na Mistrovství světa ve fotbale 2006 hodně těšili. Šampionát hostilo sousední Německo a v akci byla i naše reprezentace. O majiteli titulu nakonec rozhodly až pokutové kopy. Ty už ovšem proběhly bez největší osobnosti celého MS: Zinedina Zidana...

Německo pořadatelem – Kvalifikace
Herní systém – Základní skupiny

<< předchozí díl – následující díl >>

Foto: ph.FAB/Shutterstock.com

Německo ve vyhroceném hlasování získalo pořadatelství před JAR

Pořadatele MS 2006 určilo až hlasování o šest let dříve v Curychu. Zájem projevovaly čtyři země – Německo, Anglie, Jihoafrická republika a Maroko. Nakonec šlo o těsnou zákulisní bitvu, kterou protkalo i několik korupčních skandálů. Po dvou kolech bylo zřejmé, že šampionát uspořádá Německo nebo JAR.

Hlasování ale bylo opravdu vyrovnané. Vypadalo to, že třetí kolo skončí poměrem 12:12. V takovém případě by o pořadateli rozhodoval tehdejší prezident FIFA Sepp Blatter, který preferoval africkou kampaň.

Na to ale nedošlo. Svého hlasu se totiž zdržel Charlie Dempsey, delegát z Oceánie. Ten v předchozích kolech hlasoval pro Anglii a ve finále měl podpořit JAR. Jenže Dempsey se cítil pod velkým tlakem, a protože jeho hlas chyběl, Německo získalo pořadatelství díky poměru 12:11. Dodnes se vedou spory – i právní – o průběhu volby pořadatele, za nitky tahaly různé nadnárodní korporace.

Česká republika poprvé postoupila na MS, navázala na kvalitní Euro

Čeští fotbalisti vstupovali do kvalifikace po památném Euru 2004, kde předvedli výborné výkony. Konečné třetí místo mělo spíše hořkou příchuť, prohra s Řeckem v semifinále po stříbrném gólu hodně bolela. Český tým byl ale velmi silný a bylo zřejmé, že v následujícím cyklu má velkou šanci konečně poprvé postoupit na MS.

V sedmičlenné skupině byli favority Nizozemci, velkou konkurenci představovali ještě Rumuni. Zbytek soupeřů měl kvalitativně zaostávat. Pro náš národní tým byl hned start kvalifikace pořádně ostrý: prohra 0:2 v Nizozemsku a výhra 1:0 na Letné s Rumunskem.

Následně Češi zvládli získat maximum bodů z dalších šesti utkáních, v nichž výraznější odpor kladli jen Finové (Lokvenc v 87. minutě zajistil v Teplicích vítězství 4:3).

Českou vítěznou sérii ukončil až Adrian Mutu, bývalý spoluhráč Petra Čecha, který měl do května 2005 sedmiměsíční distanc za kokain. Mutu na začátku září dvěma góly rozhodl o výhře Rumunska nad Českem. Naše hráče ještě dostala pod tlak další prohra 0:2, tentokrát doma s Nizozemskem.

Nizozemci měli v kapse první místo ve skupině a přímý postup na MS. Češi naopak museli jet na poslední zápas do Finska s tím, že ztráceli jeden bod na Rumuny. Ti už jen čekali, jak 12. října 2005 dopadne souboj v Helsinkách. Český tým však drama nepřipustil, už v 6. minutě skóroval Jun a ve druhé půli potvrdili zisk tří bodů Rosický s Heinzem. Naše reprezentace tak prošla z druhého místa do baráže.

V cestě na MS byl opět severský soupeř – Norsko. Před baráží se do národního týmu vrátil Pavel Nedvěd, který po Euru 2004 ukončil reprezentační kariéru. I s Nedvědem v sestavě jsme začali dvojzápas v Oslu. Vladimír Šmicer přiblížil Brücknerův výběr závěrečnému turnaji, když gólem ve 31. minutě zajistil výhru 1:0. O čtyři dny později se v Praze trefil Rosický a Češi znovu vyhráli 1:0. Ve středu 16. listopadu 2005 tak samostatná ČR poprvé slavila postup na MS ve fotbale.

Srbsko a Černá Hora na šampionátu jako jeden tým: i přes rozdělení

Kromě Česka se na MS premiérově probojovaly také Angola, Ghana, Pobřeží slonoviny, Togo, Trinidad a Tobago, Ukrajina a také Srbsko a Černá Hora.

Účast Srbů a Černohorců byla zajímavá i z geopolitického hlediska. Těsně před začátkem MS totiž došlo k rozpadu této unie, z nichž vznikly dvě samostatné země. Fotbalovou reprezentaci to ale nijak nepoznamenalo, Srbové a Černohorci se kvalifikovali společně a společně tak odehráli i samotné MS. Byl to dosud jediný případ v historii, kdy dva suverénní státy odehrály šampionát pod jednou reprezentací.

MS 2006 bez hrdinů z předchozích let

Německý šampionát naopak postrádal Turky, kteří tak nenavázali na třetí místo z předchozího MS v Japonsku a Jižní Koreji. Kvalifikačním sítem neprošli ani Řekové, úřadující Mistři Evropy z roku 2004, chyběli i afričtí šampioni z Egypta či Senegalci, kteří uchvátili diváky na MS 2002.

Finálový turnaj měl stejná pravidla jako předchozí šampionát. Od rozšíření na 32 týmů v roce 1998 nebylo příliš co měnit, herní systém zůstal stejný s osmi skupinami po čtyřech účastnících a následném play-off pro nejlepších 16 reprezentací.

Vše se odehrálo ve 12 moderních arénách po celém Německu. Stadiony byly skvěle připraveny, řada z nich prošla před šamopionátem rozsáhlou úpravou. Světového šampiona měl po měsíci a 64 zápasech poznat Olympijský stadion v Berlíně.

Německo neztratilo ve skupině ani bod, Poláci dál neprošli

Ve skupině A úřadovali domácí Němci, kteří předváděli velice pohledný fotbal. Hned úvodní zápas šampionátu přinesl gólové hody, když Německo v Mnichově porazilo Kostariku 4:2. V šesté minutě Philipp Lahm krásnou střelou o tyč rozvlnil síť a otevřel brankový účet MS 2006. K výhře Německa přispěl dvěma góly i Miroslav Klose, za středoamerickou reprezentaci se dvakrát prosadil Paulo Wanchope.

Poláci na úvod trochu překvapivě podlehli Ekvádoru a tím si zadělali na pořádné problémy. Ve druhém zápase totiž čelili Německu. V nastaveném čase jim jediným gólem zápasu zlomil vaz Oliver Neuville. Ekvádor o den později zdolal Kostariku 3:0 a o postupujících bylo jasno.

Zatímco Poláci s Kostaričany sehráli už jen zápas útěchy, souboj Německa proti Ekvádoru určil vítěze skupiny. Znovu se dvakrát trefil Klose, jeden gól přidal Podolski a Němci po výhře 3:0 prošli ze základní skupiny suverénním způsobem.

Švédové doprovodili do osmifinále Anglii, se kterou 38 let neprohráli

Anglie v úvodním zápase skupiny B vyhrála 1:0 nad Paraguayí. Už ve třetí minutě padl jediný gól, který začal centrem Beckhama z přímého kopu. Paraguayský kapitán Gamarra míč nešťastnou hlavičkou usměrnil do vlastní sítě, a Anglie díky tomu získala tři body.

Švédové sehráli bezbrankovou remízu proti nováčkovi z Trinidadu a Tobago, přestože polovinu zápasu odehráli v početní výhodě. Trinidaďané poté nebyli daleko od další remízy ani v zápase s Anglií, dlouho drželi čisté konto. Až v 83. minutě překonal brankáře Hislopa Peter Crouch a v nastavení nakonec Steven Gerrard upravil na 2:0.

I zápas Švédska proti Paraguayi dlouho žádnou branku nepřinesl, ale v 89. minutě přeci jen skóroval Freddie Ljungberg, který zařídil Švédům důležité vítězství.

Poslední zápas mezi Anglií a Švédskem měl rovněž napínavý konec.  Angličany v 85. minutě poslal do vedení 2:1 Gerrard, ale Henrik Larsson o pět minut později vyrovnal na 2:2 a prodloužil 38 let trvající neporazitelnost Švédska v zápasech s Anglií.

Three Lions přesto se sedmi body vyhráli skupinu, Švédové šli dále z druhého místa, čemuž už nemohl zabránit výsledek souběžného utkání Paraguaye proti Trinidadu a Tobago (2:0).

Talentovaný tým „Slonů“ nevyzrál na Argentinu s Nizozemskem

Ve skupině C se kromě fotbalových velikánů Argentiny a Nizozemska představili také reprezentanti Pobřeží slonoviny, pro něž šlo o premiéru na světovém šampionátu. Mnoho odborníků pasovalo „Slony“ na černého koně turnaje.

V kádru africké reprezentace byly i hvězdy Premier League v čele s Didierem Drogbou. Ten se sice prosadil v úvodním zápase proti Argentině, svou trefou v 82. minutě už ale upravil jen na konečných 1:2.

Nizozemci díky gólu Arjena Robbena vyhráli 1:0 nad Srbskem a Černou Horou. Argentina si s balkánským soupeřem poradila mnohem přesvědčivěji, na kanonádě 6:0 se podílelo pět střelců včetně mladíků Lionela Messiho a Carlose Teveze.

Sloni podlehli také druhému gigantovi skupiny C, Nizozemsku. Opět to bylo výsledkem 1:2 a po dvou kolech bylo jasné, že tým Pobřeží slonoviny se v Německu nezdrží déle než tři zápasy.

Na závěr Sloni alespoň otočili zápas se Srbskem a Černou Horou z 0:2 na 3:2, aby důstojně zakončili své působení. Nizozemsko s Argentinou remizovalo 0:0, a tak se z výhry ve skupině těšili Albiceleste, kteří měli lepší skóre.

Portugalsko se bez problému vypořádalo s Angolou, Íránem i Mexikem

Ve skupině D úřadovali Portugalci, kteří vyhráli všechny tři zápasy. V základní sestavě nechyběl ani 21letý Cristiano Ronaldo, který na sebe upozornil už na domácím Euru 2004.

Portugalsko mělo velmi kvalitní tým, přesto Angolu porazili jen 1:0 brankou Paulety. Vítězství 2:0 nad Íránem zařídili Deco a Ronaldo. Čistý zápis udrželi Portugalci díky trefám Maniche a Simaa proti Mexiku (2:1).

Právě Mexičani doprovodili Portugalce do osmfinále. Vyhráli však pouze první zápas s Íránem (3:1). Stačila jim ale remíza 0:0 s Angolou a zmíněná prohra s evropským vicemistrem. V závěrečném utkání toiž Íránci remizovali s Angolou 1:1 a oba tyto týmy se bez výhry poroučeli ze šampionátu.

Češi vstoupili do MS skvělým výkonem proti USA, přišli však o Kollera

Pro české fanoušky byla nejdůležitější skupina E, kam byla naše reprezentace vylosována spolu s s Itálií, Ghanou a USA.

Úvod šampionátu vyšel našim reprezentantům skvěle. V zápase proti Spojeným státům už v páté minutě vsítil první gól důraznou hlavičkou Jan Koller. Ve 36. minutě Tomáš Rosický zvýšil na 2:0 parádní střelou z dálky.

Jedinou kaňkou na představení českého týmu bylo Kollerovo zranění na konci první půle. V zápase s USA to ještě nebylo znát, na konečných 3:0 upravil čtvrt hodiny před koncem opět Rosický. Koller ale chyběl našemu týmu v dalších zápasech skupiny.

Naši reprezentanti nezvládli druhý duel proti Ghaně

Itálie vstoupila do šampionátu výhrou 2:0 nad Ghanou a právě africký tým byl druhým soupeřem ČR na šampionátu. A ten dopadl pro Čechy katastrofálně. Už ve druhé minutě neodhadl centr soupeře Tomáš Ujfaluši, který hlavou minul míč. Útočník Asamoah Gyan si jej na hranici vápna zpracoval a střelou k tyči překonal Petra Čecha.

Našim se nedařilo a v 66. minutě bylo ještě hůř, když Ujfaluši fauloval ve vápně a uviděl červenou kartu. Gyan ale svou střelu z penalty napálil jen do tyče a naděje našeho týmu stále žila.

Čech několika zákroky držel český tým nad vodou, za stavu 0:1 byla stále šance na vyrovnání. O tu ale naši fotbalisti přišli v 82. minutě. Po pěkné ghanské kombinaci se dostal k míč Muntarimu, který levačkou trefil šibenici a upravil na 2:0 pro Ghanu.

Češi dohrávali v oslabení i proti Itálii, po další porážce byli vyřazeni

I přes prohru měli naši hráči boj o postup stále ve svých rukou. Itálie po úvodním vítězství 2:0 nad Ghanou jen remizovala 1:1 se Spojenými státy. Výhra nad Itálií by tak Čechy posunula do osmifinále.

Nic takového se ovšem nekonalo. Ve 26. minutě se hlavičkou po rohu trafil Materazzi a poslal Italy do vedení. V nastavení první půle navíc Jan Polák uviděl druhou žlutou kartu a naši stejně jako s Ghanou dohrávali v deseti. I v oslabení se naši reprezentatni dostali k několika slibným možnostem, Pavel Nedvěd ale nevyzrál na klubového spoluhráče Buffona.

Tři minuty před koncem bylo rozhodnuto o vyřazení Česka z MS 2006. Filippo Inzaghi se řítil z poloviny hřiště sám na Čecha a v nájezdu si poradil s přehledem. Po kličce do strany poslal placírkou míč do prázdné brány.

Itálie po výsledku 2:0 vyhrála skupinu E, do osmifinále postoupila i Ghana, která porazila USA 2:1. Češi i přes velké ambice a skvělý vstup odjížděli z MS už po třech zápasech a s velkým zklamáním. Prohra s Itálií znamenala skutečnou rozlučku Nedvěda s reprezentačním dresem – užil si ji 16. srpna téhož roku v přípravném zápase proti Srbsku.

Brazilští obhájci titulu opět neohroženě ovládli základní skupinu

Světoví šampioni potvrdili úlohu favorita a svou skupinou prošli s grácií sobě vlastní. Brazílie na úvod vyhrála 1:0 proti Chorvatsku, poté porazila 2:0 Austrálii a na závěr vyprášila Japonsko výsledkem 4:1. Na výhře proti Japonsku se dvěma góly podílel i Ronaldo, který tím vyrovnal tehdejší rekord Gerda Müllera (14 vstřelených branek na MS).

Mnohem zajímavější byl ovšem boj o druhé postupové místo. Austrálie vytáhla na úvod skvělý obrat proti Japonsku, který brankami v 84. a 89. minutě režíroval Tim Cahill. John Aloisi ještě v nastaveném čase stvrdil vítězství Socceroos 3:1. Chorvati se naopak proti Japoncům neprosadili a museli se spokojit s jediným bodem za remízu 0:0.

Jedna, dvě, tři,... Grahamu Pollovi dvě žluté karty k vyloučení nestačily

Rozhodl tedy vzájemný zápas Chorvatska s Austrálií, který byl vskutku pikantní. Chorvatský tým si mohl zajistit postup v případě vítězství, jenže dvakrát neudržel vedení a zápas skončil 2:2. Z postupu se tedy radovali Australané.

Do fotbalové historie však toto utkání vešlo zejména kvůli kuriózní chybě rozhodčího Grahama Polla, který v 90. minutě ukázal Josipu Šimunićovi druhou žlutou kartu, ale zapomněl jej vyloučit. Chorvatský obránce zůstal na hřišti, aby byl o tři minuty později napomínán ještě jednou – a tři žluté karty už konečně přiměly Polla k tomu, aby Šimunićovi ukázal červenou kartu.

Francie po rozpačitém úvodu zvládla klíčové utkání s Togem

Ve skupině G si počínali velmi nepřesvědčivě Francouzi, kteří nejprve remizovali 0:0 se Švýcarskem, aby v dalším utkání dělili body také s Jižní Koreu (1:1). Francii teklo do bot.

Aby nezopakovali blamáž z předchozího šampionátu, museli Francouzi vyhrát v závěrečném utkání proti Togu. V něm ale nemohli počítat s kapitánem Zidanem, který byl suspendován. I přes bezbrankovou první půli ale Francie tlak ustála, a díky gólům Vieiry a Henryho si zajistila postup do osmifinále.

První místo ale patřilo Švýcarům, kteří na remízu s Francií navázali dvěma výhrami 2:0 nad Togem i Jižní Koreou. Švýcarsko tak prošlo skupinou bez jediného obdrženého gólu.

Španělé si v poměrně snadné skupině došli pro devět bodů

Poslední skupině dominovali Španělé, kteří už podle papírových předpokladů měli hladce projít do vyřazovací fáze. Tyto prognózy španělský tým jednoznačně potvrdil. Španělé nejprve deklasovlai 4:0 Ukrajinu, posléze zvládli vítězně i oba další zápasy (3:1 proti Tunisku a 1:0 proti Saúdské Arábii).

Ukrajina navzdory úvodnímu kolapsu přeci jen dokázala projít do osmifinále ze druhého místa. Ve druhém zápase si Ukrajinci spravili nepříznivé skóre, když sestřelili Saúdy 4:0. O postupu Ukrajiny rozhodl v závěrečném zápase s Tuniskem kanonýr Andrey Shevchenko, který v 70. minutě z penalty určil skóre 1:0.

Němcům zajistil čtvrtfinále Podolski

Domácí reprezentace v osmifinále proti Švédsku nic nepodcenila a svého soupeře zaskočila dvěma rychlými góly, o které se ve 4. a 12. minutě postaral Lukas Podolski. Útočník Kölnu měl od trenéra Klinsmanna velkou důvěru, v reprezentaci působil i v sezoně 2004/05, kdy Kolín hrál jen druhou Bundesligu.

Podolskiho zásahy dovolily Německu v klidu kontrolovat zbytek zápasu a po výhře 2:0 se finalisté předchozího šampionátu opět podívali mezi nejlepších osm týmů turnaje.

Argentinu zachránil Maxi Rodríguez skvělou střelou v prodloužení

Oproti tomu Argentina se musela o postup strachovat déle než 90 minut. Souboj s Mexikem nabral rychlý spád, už v šesté minutě otevřel skóre obránce Rafael Márquez. Stoper Barcelony se na zadní tyči dostal k prodlouženému centru z přímého kopu a ve skluzu poslal Mexiko do vedení.

Argentinci ale nedotahovali dlouho, už v 10. minutě vyrovnal Hernán Crespo. Bylo to rovněž po standardní situaci. Crespo chytře nastavil špičku kopačky na centr Riquelmeho od rohového praporku a míč skončil v síti.

Další gól už ale v základní hrací době nepadl, přestože diváci v Lipsku sledovali zápas se spoustou šancí. O postupujícím ale stále nebylo rozhodnuto, a tak pár minut před koncem základní hrací doby poslal trenér Pekerman na hřiště postupně Teveze, Aimara a Messiho.

V prodloužení vynahradil divákům dlouhé čekání Maxi Rodríguez, který parádním gólem v 98. minutě zajistil Argentině vítězství. Rodríguez si na hranici vápna nejprve hrudníkem zpracoval míč, aby jej druhým dotykem ještě ze vzduchu napálil do sítě. Mexičani už ve zbytku prodloužení nevyrovnali a Argentina vyhrála 2:1.

Beckham gólem z přímého kopu rozhodl o postupu Anglie

Střetnutí Anglie s Ekvádorem mělo samozřejmě jasného favorita, přesto už v 11. minutě mohl zápas nabrat překvapivý průběh. Anglického brankáře Robinsona ale zachránilo břevno.

Skóre zůstalo až do poločasu na stavu 0:0 a Ekvádor stále vzdoroval. Anglii se ve hře příliš nedařilo, ale v 60. minutě ji vysvobodil kapitán David Beckham. Použil k tomu svou elitní disciplínu – přímý kop.

Beckham sice kopal standardku z velké dálky, umístil míč ale přesně k tyči, o kterou jej dokonce otřel. Brankář Mora situaci podcenil a nedostal se k balonu včas. Anglie vedla 1:0 a do konce zápasu už se skóre neměnilo.

Norimberský masakr: bitva Portugalska s Nizozemskem neměla nic společného s fair play

Jeden z nejdivočejších zápasů v historii MS ve fotbale přineslo osmifinále mezi Portugalskem a Nizozemskem. Dva ambiciózní výběry se ovšem nezaskvěly gólovou přestřelkou, nýbrž spoustou ošklivých zákroků. Zápas tak získal přízvisko „Norimberský masakr“.

Ruský rozhodčí Valentin Ivanov během utkání rozdal 16 žlutých a 4 červené karty. Vše začalo už ve druhé minutě. Mark van Bommel skluzem zezadu trefil kotníky Cristiana Ronalda a Ivanov vytáhl žlutou kartu.

Ve 23. minutě se Maniche postaral o jediný důležitý fotbalový moment – vstřelil gól na 1:0. Pak už ale opět pokračoval sled faulů na obou stranách.

Ronaldo dokonce musel kvůli zranění odstoupit už ve 34. minutě. První červenou kartu ale viděl Portugalec Costinha, který už hrál se žlutou kartou, když v nastavení první půle úmyslně zahrál rukou.

Ani poločasová pauza ale nepomohla ke zmínění agresivity, a to ani na jedné straně. Luis Figo měl štěstí, že v 60. minutě neoslabil Portugalsko ještě o jednoho hráče. Hlavou udeřil Marka van Bommela, vyvázl ale jen se žlutou kartou. Naopak Nizozemci šli o pár minut později do deseti, když byl podruhé napomínán pravý bek Boulahrouz. Ten pro změnu udeřila Figa rukou do obličeje.

Nevraživost na hřišti to ještě rozdmýchalo. Došlo dokonce k hromadné potyčce u technické zóny, strkanice pokračovaly i na hřišti. Dvanáct minut před koncem se do další zbytečné tahanice zapojil Deco, dostal druhou žlutou a Nizozemci hráli znovu v přesilo.

Dirk Kuyt mohl vyrovnat, jenže v šanci  nepřekonal gólmana Ricarda. V samotném závěru navíc Giovanni van Bronckhort rovněž dostal druhou žlutou kartu a Ivanov tím zakončil zápis rekordního utkání co do počtu trestů.

Portugalsko vyhrálo 1:0 a pro Nizozemce šampionát skončil. Stejně tak pro Ivanova, kterého ostře zkritizoval prezident FIFA Sepp Blatter.

Austrálii zlomila vaz penalta po Grossově nafilmovaném pádu

Rozhodčí hrál důležitou roli i v osmifinále mezi Itálií a Austrálií. Australané předvedli velmi sympatický výkon. Od 51. minuty dokonce hráli ve výhodě, když byl vyloučen Marco Materazzi.

V nastaveném čase ale tým Guuse Hiddinka poškodil rozhodčí, který po nafilmovaném pádu Fabia Grossa nařídil penaltu ve prospěch Itálie. Francesco Totti se z trestného puntíku nemýlil a poslal Itálii do další fáze.

Švýcaři v Německu ani jednou neinkasovali, přesto neuspěli

Švýcarská reprezentace se postarala o anomálii v historii mistrovství světa. Švýcaři na MS 2006 nedostali jedinou branku, přesto se nedostali do čtvrtfinále. V osmifinále přitom čelili hratelné Ukrajině.

Po remíze 0:0 ovšem nasáledoval penaltový rozstřel, v němž švýcarští střelci totálně vyhořeli. Streller, Barnetta ani Cabanas své penalty neproměnili a Ukrajina ve čtvrté sérii rozhodla o postupu. Švýcaři jsou dosud jediným týmem, který v rozstřelu na MS ani jednou neskóroval.

Brazilci byli suverénní, Francie otočila průběh utkání proti Španělsku

Brazílie pokračovala ve spanilé jízdě a zatnula tipec nováčkům z Ghany, kteří i tak mohli být spokojeni se svým vystoupením. Na Kanárky ale neměli. Brazílii nasměroval k postupu Ronaldo, který v 5. minutě vstřelil svůj 15. gól v historii MS. Ronaldo šel sám na brankáře, oklamal ho přešlapovačkou a pak poslal míč do prázdné brány. Adriano a Zé Roberto posléze ještě pojistili vítězství Brazílie 3:0.

Podobně jako Brazilci byli ve skupině suverénní i Španělé, jenže ti v osmifinále narazili na silnou Francii. David Villa přesto získal Španělsku výhodu, v 28. minutě proměnil penaltu. Vedení 1:0 ovšem Španělé neudrželi ani do poločasu, vyrovnal totiž Franck Ribéry, který si poradil v samostatném úniku na Casillase.

Po změně stran měly oba celky dost šancí na to strhnout vedení na svou stranu, ale až do 83. minuty se to nikomu nepodařilo. Pak ale Zidane nacentroval míč do vápna z přímého kopu a k prodloužené hlavičce se dostal Patrick Vieira, který ji i s přispěním obránce dostal míč do brány.

V nastaveném čase ještě Zidane postupoval do otevřené obrany, zasekl si míč na střed a střelou k první tyči překonal svého klubového spoluhráče. Francie vyhrála 3:1 a čekalo ji čtvrtfinále, Španělé jeli domů.

Německo ve čtvrtfinále porazilo Argentinu po penaltovém rozstřelu

První čtvrtfinále proti sobě svedlo fotbalisty Německa a Argentiny. V prvním poločase se nic podstatného neudálo, ale už čtyři minuty po přestávce se poprvé změnil stav utknání. Na Riquelmeho centr z rohového kopu si naskočil Roberto Ayala a prudkou hlavičkou překonal brankáře Lehmanna. Domácí výběr však nehodlal opustit turnaj bez bojů o medaile. Přesto Němci z velkého tlaku dlouhou dobu nic nevytěžili. V 80. minutě jim ale vytrhnul trn z paty ten nejpovolanější - Miroslav Klose, který hlavou poslal zápas do prodloužení. Byl to Kloseho pátý zásah na turnaji a vytáhlý útočník s tímto zápisem vyhrál střeleckou tabulku.

Nastavených třicet minut hry ovšem rozhodnutí nepřineslo, tak došlo na penaltový rozstřel. V něm byli Němci stoprocentní, zatímco Lehmann lapil pokusy Ayaly a Cambiassa. Argentina se s šampionátem loučila, Němci mířili do semifinále.

Italové přehráli Ukrajinu, střetnutí Portugalska s Anglií se protáhlo

Itálie nepřipustila překvapení a Ukrajinu vcelku hladce přehrála. Už v šesté minutě se levačkou trefil obránce Zambrotta. Ukrajina následně měla několik šancí na vyrovnání, ale ve druhém poločase dvěma góly pojistil vítězství Luca Toni.

V Gelsenkirchenu se o semifinálové místo utkali reprezentanti Anglie a Portugalska. Góly nepadaly, přesto šlo o velmi napínavý zápas. Albion musel od 62. minuty dohrávat v deseti, když byl Wayne Rooney vyloučen za šlápnutí soupeři do rozkroku. I v oslabení ale byli Angličané nebezpeční, přesto se ani na jedné straně síť nerozvlnila, a to ani po 120 minutách. Oba týmy si tak zopakovaly penaltový rozstřel, který spolu svedly před dvěma lety ve čtvrtfinále Eura 2004. Tehdy byl hrdinou brankář Ricardo, který chytal bez rukavic a sám proměnil rozhodující penaltu.

Ricardo byl znovu portugalským hrdinou penaltového souboje

Ricardo byl v portugalské brance i tentokrát a znovu přinesl Portugalsku štěstí. Hned v první sérii vychytal Franka Lamparda, ale když ve druhé sérii minul Hugo Viana, srovnal Owen Hargreaves na 1:1, přestože si Ricardo na jeho pokus sáhl.

Anglie měla velkou šanci dostat se do vedení, protože ve třetí sérii neproměnil svůj pokus Petit. Jenže Gerrarda vychytal Ricardo a stav zůstal nerozhodný. Hélder Postiga poté tvrdou střelou překonal Robinsona, načež Ricardo vytěsnil Carragherův pokus na břevno. Cristiano Ronaldo následně zpečetil postup Portugalska.

Zidanův famózní výkon dovedl Francii k vítězství nad favority z Brazílie

Čtvrtfinále Brazílie proti Francii patřilo k nejlepším zápasům Mistrovství světa, přestože v něm padl jediný gól. Dosud suverénní Brazilci nastupovali do utkání jako favorité, ale museli se sklonit zejména před jedním mužem: Zinedinem Zidanem. Čtyřiatřicetiletý francouzský kapitán neprožil v Realu Madrid povedenou sezonu a vypadalo to, že už se od něj nedočkáme někdejších kousků.

Jenže Zidane své umění ve čvrtfinále znovu rozbalil naplno a ovládl hřiště. Předváděl jednu elegantní finesu za druhou, a v 57. minutě navíc centrem z přímého kopu našel na zadní tyči Thierryho Henryho, který neměl nejmenší problém poslat míč do brány. Francie po Zidanově galapředstavení vyřadila obhájce titulu a i přes rozpačitý vstup do šampionátu se protlačila do semifinále.

Grosso svým životním gólem rozesmutněl domácí fanoušky

Vestfálský stadion v Dortmundu přivítal očekávané semifinále mezi Německem a Itálií. Němci byli aktivnější, ale Buffona nepřekonali. Na druhé straně se zaskvěl střídající Gilardino, který se parádně protáhl po pravé straně, namířil si to do vápna a jeho pokus zabrzdila až levá tyč Lehmannovy brány. Branková konstrukce zachránila Němce i při Zambrottově pumelici z dálky. Zápas dospěl za bezbrankového stavu do prodloužení.

Jeho hrdinou se stal Fabio Grosso. Když už utkání směřovalo k penaltám, vytáhl italský obránce svou životní trefu. Ve 119. minutě mu ve vápně přiťukl míč Andrea Pirlo a Grosso levačkou zakroutil míč parádně na zadní tyč. Německý brankář byl bez šance a Italové byli velmi blízko finále. Němci museli vrhnout v posledních sekundách všechny síly do útoku, ale na vyrovnání už se nezmohli.

Místo toho se v nastavení prodloužení ještě jednou radovali Italové, když Gilardino po svém brejku nezištnou přihrávkou předložil míč do skvělé šance nestárnoucímu Alessandrovi Del Pierovi, který jej pravou placírkou poslal do šibenice. Italové vyhráli 2:0 a odsoudili domácí výběr k utkání o bronz, zatímco sami mohli o den později sledovat duel Portugalska s Francií, z něhož měl vzejít jejich finálový soupeř.

Zidanova proměněná penalta posunula Francouze do boje o titul

Ani druhé semifinále nepřineslo gólovou přestřelku. Klíčový moment přišel ve 33. minutě, v níž Ricardo Carvalho podtrhl ve vápně Thierryho Henryho a rozhodčí nařídil desítku. K ní se postavil Zidane, a ačkoli čelil penaltovému mágovi Ricardovi, se štěstím jej překonal. Ricardo opět správně vystihl směr a dokonce ztlumil Zidanův pokus, přesto ale míči nezabránil v cestě do sítě.

Největší šanci Portugalců na vyrovnání měl Luis Figo poté, co brankář Barthez volejbalovým způsobem vyrazil do vzduchu razantní střelu Cristiana Ronalda z přímého kopu. Figo se dostal k dorážce ve velmi výhodné pozici, ale hlavou přestřelil branku. Francie zvítězila 1:0 a po osmi letech se vrátila do finále Mistrovství světa.

Němci na závěr vyhráli zápas o bronz

Ještě před tím se však střetli Němci s Portugalci v souboji o třetí místo. Domácí reprezentace si alespoň částečně zlepšila náladu po vyřazení v semifinále. Díky dvěma brankám Schweinsteigera a také vlastnímu gólu Petita vyhráli domácí 3:1.

To nejdůležitější ale přišlo na řadu 9. července na Olympiastadionu v Berlíně. Francouzský kapitán Zinedine Zidane byl před finále vyhlášen nejlepším hráčem turnaje. Čekalo ho poslední soutěžní utkání, protože ještě před Mistrovstvím světa oznámil, že po skončení šampionátu ukončí svou profesionální kariéru.

Francie šla brzy do vedení, Zidane znovu uspěl při penaltě

První důležité momenty finále přišly velmi brzy. Už v šesté minutě fauloval Marco Materazzi pronikajícího Florenta Maloudu a Francie měla výhodu pokutového kopu. Míč si pochopitelně postavil Zidane. Lehce podkopl míč, který se od břevna odrazil kousek za brankovou čáru a poté vylétl mimo branku. Ačkoli se nerozvlnila síť, rozhodčí správě uznal gól a Francie vedla 1:0.

Materazzi si naskočil na Pirlův roh a vyrovnal na 1:1

V devatenácté minutě odčinil svou chybu Materazzi, který si našel Pirlův centr z rohového kopu a hlavou vyrovnal na 1:1. V pětatřicáté minutě rozehrával Pirlo další roh ze stejné strany a Itálie byla blízko dalšímu gólu. Tentokrát si k hlavičce naskočil Luca Toni, jehož pokus orazítkoval břevno. Ve druhém poločase už sice Toni umístil hlavou míč do sítě, ale jeho radost zhatil správně odmávaný ofsajd.

Francie byla ve druhém poločase lepším týmem, ale žádnou ze svých šancí nevyužila. Francouzské slibné příležitosti často končily nepřesnou finální přihrávkou. Za stavu 1:1 se tedy pokračovalo o třicet minut déle.

Zidanova osudová hlavička do hrudníku Marca Materazziho

Hrdinou prodloužení se mohl stát Zidane, ale jeho střelu hlavou parádním zákrokem vytáhl nad břevno gólman Buffon. Jeden ze zásadních momentů prodloužení přišel ve 110. minutě, v níž Materazzi vyprovokoval Zidana. Ten se otočil a hlavou udeřil italského obránce do hrudníku. Materazzi se s bolestivou grimasou v tváři složil na trávník a hlavní rozhodčí Horacio Elizondo po diskuzi s asistentem ukázal Zidanovi červenou kartu. Incident se odehrál mimo fotbalové dění, a tak hlavní rozhodčí sám celou situaci neviděl. Podle oficiálního zápasu jej o ní informoval prostřednictvím heads-setu čtvrtý rozhodčí.

Trezeguet jako jediný při penaltách neuspěl, Itálie počtvrté vyhrála MS

Ve zbývajících deseti minutách už se sice nic nestalo, Francie ale po Zidanově zkratu nemohla počítat se svým kapitánem pro penaltový rozstřel. Ten rozhodl jediný neproměněný pokus, který měl na svědomí David Trezeguet ve druhé sérii. Trezeguet napálil míč tvrdou ranou do břevna, a i když se balon odrazil směrem dolů, brankovou čáru nepřekonal. Všech pět italských střelců uspělo, včetně Fabia Grossa, který rozhodl o historicky čtvrtém triumfu Itálie ve FIFA World Cup.

MS 2006 ve fotbale – souhrn tabulek, výsledky zápasů